Tak na tohle znovuotevření jsem se upřímně těšila. Od povodních v roce 2002, kdy objekt začal chátrat, jsem při každoroční návštěvě Matějské v místě pražského výstaviště s nostalgií i nadějí vzpomínala na slávu a lesk devadesátek, kdy se Spirála stala domovskou scénou jedinečného muzikálu Jesus Christ Superstar. A právě s odkazem na slavného Ježíše bylo i uvedeno Vzkříšení Nové Spirály, koncertní show s živým orchestrem, plné světel a technologických kouzel, jak je zmíněno v samotném popisku představení. Při prvních tónech sóla Jidáše mé vzpomínky jely na plné obrátky a já jsem měla pocit, že se tu odehrává opravdu něco výjimečného.
Bohužel následně se ale z představení stala vcelku nekoncepční estráda různých slavných hitů, které byly zřejmě tak nějak poskládané podle toho, jak si zpívající účinkující s produkcí u piva řekli: „Hele, tohle tam dáme, tohle mi jde.“ Výsledkem je tak smršť známých songů, kdy Spice girls střídají AC/DC, před nimi zní francouzský šanson nebo Madonnin hit Frozen. A to mi ve výsledku přišlo vcelku škoda.
Samotní zpěváci, tanečníci i hudebníci z přítomného orchestru jsou bez debat a jakýchkoliv pochyb skvělí, jejich výkonům se vcelku nedá nic vytknout, dokážou obstojně vtáhnout, kostýmy jsou také nadmíru efektní, jen prostor Spirály je natolik jedinečný se svým Genius loci, že by si její slavnostní znovuotevření zasloužilo trochu něco jiného.
Ačkoliv se nám totiž Nová Spirála ukáže po více než 20 letech v celé své nově nabyté kráse, se všemi možnými efekty a jevištním kouzly, které umí nabídnout, na jejím znovuotevřením bych raději viděla více koncepčně řešené pásmo třeba jen muzikálových hitů, kdy mi rozhodně chyběl odkaz na Evitu, která ke Spirále taktéž neodmyslitelně patří, nebo koncertní verzi slavného Ježíše, v původní sestavě Basiková-Bárta-Střihavka, která se snad navíc na své výroční tour po halách chystá. Takové legendární Vzkříšení bych tam viděla upřímně moc ráda.
Nové Spirále každopádně držím moc palce, další připravovaný program naleznete zde.
zdroj: Nová Spirála
