Jsem kulturní poletucha, lačná po veškerém dění a věčná sběratelka všemožných zážitků. Již od základní školy jsem si své příběhy zaznamenávala do různých deníčků či sešítků, které jsem si povětšinou vyměňovala se svými nejlepšími kamarádkami a každá tak mohla přispět svou troškou do mlýna. Tu zmínkou o účasti na zajímavé akci, tu vlastní myšlenkou, kresbou či fotkou. Vizuálně jsem si tak krok po kroku, rok po roku, zaznamenávala své dny, měsíce a léta, jak plynuly v lesku všedních i nevšedních dnů a tato vášeň či snad hobby mi zůstala dodnes. Na střední škole linkovaný školní sešit vystřídal „vopravdický dospělácký“ diář a má kreativní zapisovací touha tak nabyla jisté vážnosti a taktéž praktičnosti především v upomínkování si věcí, které jsem prožila, příp. těch, které mne teprve čekají.
Výstřižky z novin a časopisů, lístek do kina či divadla, fotka bratra, který slaví narozeniny a spousta samolepek a zvýrazněných zápisků, to vše obsahuje můj diář, který v leckom vyvolává úsměv na tváři, u jiného možná úšklebek, když jej ve svých 31 letech vytáhnu z kabelky na pracovní stůl, ale to jsem zkrátka já a můj styl!
Když jsem pak především s ohledem na čas začala mírně polevovat ve své tvořivosti, přečetla jsem si v jednom časopise článek o úschovnách zážitků, tzv. scrapbooks, mé srdce zaplesalo a inspirovalo se jejich výrobou. Nyní si ještě více po jejich vzoru hraji se zdobení, použitím různých doplňků jako jsou mašličky, visačky, knoflíky a cvočky. A k umocnění celkového prožitku určitě zařadím více fotek. Mé diářky sice primárně nesloužily jako netradiční fotoalba, ale pravou podstatou byly přesně to, o čem scrapbooks jsou, tj. netradiční formou uchování krásných okamžiků.
Spoustu nezapomenutelných zážitků přeji také vám všem! :-*
