Ufff, Valentýn je za námi. Nejsem velkým zastáncem přejatých svátků, ale zároveň jsem velkým příznivcem oslav a to v jakékoliv podobě a formě. Navíc když jde o lásku, není co řešit. Tenhle rok mi sice bylo jasné, že tentokrát mi po 5 letech nepřijde kytka kurýrem do práce. Letos asi poslíček zavítá na jinou adresu. Ale i tak jsem si svátek zamilovaných nenechala zkazit. Sice mě všichni ti týpci, které jsem ten den potkávala s pugéty na ulici, holky se srdíčkovými balónky a fotky milenců na FB, značně znervózňovali, můj Valentýn byl naprosto dokonalej.
Strávila jsem Valentýna láskyplně, radostně a s tím nejlepším člověkem. S mou mateřídoškou.
Nejdřív jsem si udělala radost a koupila si novou vínovou sukni z Promodu. Jelikož byl Valentýn dostala jsem body na zákaznickou kartu navíc, takže díky za něj. 🙂
Potom jsme s mamkou vyrazily do Ovocného Světozoru na cappuccino a zákusek. Dala jsem si malinový dortík s tvarohem a míša řez. A bylo mi fakt sladce.
Nezavítaly jsme tam jen tak, jelikož jsme následně vyrazily do kina Světozor na nový snímek Jackie. Natalie Portman byla v roli první dámy, která v jednom okamžiku přišla o muže a USA o svého prezidenta, skvělá, ale přesto musím říct, že mne snímek příliš nevtáhl a ani tolik nedojal. Vyvolal ve mně malinko rozporuplné pocity a řadím ho tak k lepšímu průměru. Snímek je na jednu stranu smuteční tryznou, na druhou stranu ódou na Jackie. Děj je časově usazen do bezprostřední doby po atentátu na JFK a částečně rekonstrukcí samotného atentátu a psychologickou sondou do duše samotné ovdovělé první dámy.
zdroj: ČSFD
„Nevěřím, že existují muži, kteří jsou svým ženám věrni. Muži jsou kombinací dobra a zla.“ – Jacqueline Kennedyová
Láska má prostě mnoho podob a důležité je vnímat ji, rozdávat a přijímat. Ať už míří odkudkoliv.
Hodně lásky přeje P.
PS: Nakonec jsem se i toho „kurýra“ dočkala. Poté co jsem přišla domů, cinká zezdola zvonek a moje mamka s rádoby pozměněným hlasem říká: „Dovážka Belles Fleurs pro slečnu Šafinovou.“ No, není vona skvělá?! 😉
