Na první lásku nelze zapomenout, i když tak často bolí.
Oliver Tate – teenagerovský podivín s uhrančivým pohledem na pomezí jedinečné jinatosti a mladistvé trapnosti. Svým způsobem outsider, avšak s pevným a jasným plánem, jak získat lásku Jordany a zároveň udržet lásku svých stále se citově vzdalujících rodičů. Většinu filmu proplouvá s roztomilou emoční „nezručností“ podobnou používání nůžek Střihorukého Edwarda při konzumaci jídla (analogii s Edward Scissorhands zmiňuji zcela úmyslně, jelikož hlavní představitel mi právě připomíná zasnělou a dojímavou tvář Johnyho Deppa bez lidských rukou).
Film je vykreslen zajímavým stylem skokových střihů a ruční kamery, vše doplňuje sympatický hudební doprovod a brilantní herecké výkony vhodně zvolených hlavních protagonistů (za zmínku stojí hvězda britského nezávislého filmu Sally Hawkins, jež v roli Oliverovy maminky po HAPPY-GO-LUCKY pro mne získává další a zcela nový rozměr. Chvilku mi dokonce trvalo zamyšlení nad tím „odkud já jen tu ženskou znám“ :).
Celkově mě film okouzlil svou romantičností a rebelstvím, které nám servíruje podmanivým vizuálním zpracováním. Maličkosti typu – kdo Olivera a Jordanu natáčí na 8 mm, když jsou oba v záběru – filmu s klidem odpouštím, jelikož v zástupu dějově podobných romantických komedií o bolestínských studentských strastích, Jmenuji se Oliver Tate je pro mne jiný, tak nějak příjemně a mile divný, stejně jako je divný sám Tate, Oliver Tate :-). Připomenu-li navíc, že se jedná o Ayoadův režisérský debut tak musím uznat, že by ho jen pro roli v „Ajťácích“ byla opravdu velká škoda.
Jo, a ten soundtrack od talentovaného Alex Turnera (Arctic Monkeys) prostě nemá chybu!
Dávám **** z 5*
(zdroj)
Ten film prostě žeru už od jeho uvedení v roce 2011 na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde jsem ho viděla poprvé. Pokud jste ještě neměli tu čest, nenechte si snímek ujít dnes večer ve 22:05 na ČT art.
Vaše P.
