Sluníčko má obecně blahodárné účinky. Věci se pak navíc zdají mnohem pozitivnější a jasnější a tak i já poslední dny nasávám vitam D a modlím se, ať léto a slunečné počasí nikdy neskončí. Na druhou stranu podzim ve své barevnosti a pestrosti má taky něco do sebe (krom toho, že je to období, kdy slavím své narozeniny). 🙂 Blíží se mi Kristova léta, pro Kristova noho. 🙂 No, představovala jsem si je sice malinko jinak, ale na druhou stranu je úžasné, že vůbec netuším, co mi ten další křížek přinese. Zatím mám za sebou pár zkušeností a lekcí (některé snad ani nemuseli být;), ale je fakt, že mne to zoceluje tak, že ze mě už za chvíli musí být princezna Xena (nebo při nejmenším její pobočnice Gabriela;).
Poslední dobou často zevluji v Grébovce. Ideální místo na provětrání myšlenek. Takže se procházím (ke klusu se zatím jen přemlouvám), piknikuji na dece nebo usrkávám bílé víno (jednou jsem si i zahulila;). Je to prostě balzám na duši a je jedno, zda tam mám někdy společnost nebo jsem tam sama. Jeden známý mi totiž řekl, že je důležité umět být sama! A má recht! Tak se to učím, jde to ztuha, ale opravdu cítím, jak mi tím svým způsobem spadl kámen ze srdce. Prostě k tomu mému rázovitému být sama sebou navíc podtrhnu jen být sama! Chápejte, nezačínám se stranit společnosti a nechci, aby mne někde v chatě v horách ožírali vlci, ale prostě se začínám učit být sama se sebou nebo jen tak prostě a jednoduše BÝT!
„Dospělý je ten, kdo umí být šťasten sám se sebou.“ – Osho
Zdá se to zprvu lehké jako facka, ale věřte, že to rozhodně jednoduché není (navíc pro člověka jako já, který rád započne rozhovor i s cizími lidmi na ulici), ale musí to být! Každý z nás by se měl naučit občas být sám – se svými myšlenkami, bolestmi i radostmi, zahloubán ve svém světě i nitru. Přece jen – sami jsme na svět přišli a sami z něj i odejdeme. 🙂 Tak se dobře bavte a užívejte si posledních letních dnů, i sami a nebojte se toho!
Vaše sama P.
PS1: A aby mne neopustil můj tradiční humor, musím se s Vámi podělit o rozhovor s mou starostlivou maminkou, se kterou jsem byla nedávno na obědě v jedné vietnamské restauraci v centru Prahy.
Mamka: „Proč nejsi pořádně namalovaná?“
Já: „Hmmm.“
Mamka: „O víkendu má být hezky, půjdeš se mnou k vodě?!“
Já: „Já nikam na nuda plaž na Hostivař nejdu!“
Mamka: „Ale prosím Tě, já tam taky chodím jen nahoře bez. Náhodou, víš, jak je to tam super, tam si Tě vůbec nikdo nevšímá.“ 🙂
PS2: Takže tak! 🙂 Nebojte se být sami a hlavně, ať si vás nikdo moc nevšímá! 🙂
