Nad přátelstvím mezi mužem a ženou, chápejte mezi gayem a fag hag, jsem se na základě vlastních zkušeností již zamýšlela zde. Avšak jak moc je toto přátelství trvanlivé a zda může fungovat po celý život – toť otázka, jež se mi vkradla na mysl se zařazením do skupiny 30+ a bilancováním všeho prožitého. 🙂
(zdroj)
Vlastně i bez ohledu k věku jsem bilancovat začala, když si můj blízký kamarád našel již asi v pořadí třetí fag hag. A samozřejmě je i tato vůči mně mladší a to o dost mladší. Ne že bych mu snad čerstvé kvítí nepřála. Za dobu co ho znám, se po jeho boku přece jen podobných děvčat vystřídalo doslova celé stádo (a pojem stádo zde používám zcela záměrně;), ale jen některé vydržely po jeho boku tak dlouho nebo alespoň minimálně tak dlouho jako já. Jen vybrané neupadnou v zapomnění a dostanou se svému gayovi natolik pod kůži, že se mohou vzájemně považovat skoro za součást rodiny. A většinou to bývají ty, jež v tom nehledají právě vůbec žádný skrytý záměr či prospěch.
Protože shrneme-li si typické rysy děvčat stylu fag hag, najdeme hodně shod – většinou dobře vypadají, jsou plné šarmu a energie a zábavu se svými gayi dokáží táhnout až do ranního kuropění. Většina mladých křepeliček tak lehce od nás starších odkoukají, co kamarádi gayové právě potřebují, ale bohužel jim chybí spontánnost a upřímnost projevu. Většina těchto křepeliček totiž chce mít své gaye ochočené, protože jednak si vedle vymazleného homosexuála připadají samy více přitažlivé a hlavně, protože mít v dnešní době kamaráda buzíka je podle nich prostě in!
Jen moudré (rozumějte tím starší;) vědí, že na podobných rovnicích nelze skutečné přátelství ani nic podobného zakládat a pod heslem „moudřejší ustoupí“ zpovzdálí pozorujeme tu štafetu děvčat jak podle šablony, které stejně jak rychle se objeví, tak i rychle zmizí. Já navíc s přibývajícím věkem ocením, že někdo může mému buzíkovi věnovat tolik času (zřejmě dáno absencí svých vlastních zájmů a aktivit) i energie, když mne už z toho věčnému křepčení na podpatcích bolí záda a spát jen pár hodin a jít téměř rovnou do práce si dovolím už jen jednou/dvakrát do roka a další zbytek roku si to vyčítám, protože ty regenerace už též nejsou to, co bývaly. Jednoduše za nás křepeličky, aniž by to samy tušily, odvedou „špinavou práci“, ale když jde do tuhého – u svých léty prověřených kamarádů – homosexuálů mám své výhradní místo na piedestalu JÁ! 😉
Takže když si tahle jednou svou další RÁDOBY fag hag přizval můj kamarád na mou oslavu narozenin a tohle milé (a jak jsem dále i sama poznala dokonce hodné ač trochu více naivní) děvče mi přálo se slovy, že mi to sluší a že jsem krásná jako princezna, pohotově a s úsměvem jsem odvětila: „Princezna jsi možná Ty, já jsem královna!“ 🙂 A bylo vymalováno! Obě jsme rychle pochopily, kam která z nás patří a dokonce se z nás na nějaké dny (ty, jež měla samozřejmě po boku mého gaye přesně spočtené;) i kamarádky. Rozhodně jsem to nemyslela nikterak zle či povýšeně, ale i v přátelství je důležité znát svou cenu a místo na slunci. A stejně jako o lásku i o přátelství se někdy musí bojovat, zvlášť když jde o moje léty prověřené a ochočené buzíky, před kterými už dávno nemusím kroutit zadkem na Lady Gagu a mohu klidně chodit spát se slepicemi. Věřte, že ty slepice se o ně samy rády postarají! 🙂
(zdroj)
