Nechci to zakřiknout, ale tak to snad vypadá, že se ta napjatá porozchodová atmosféra pomalinku rozplývá. Přece jen se svými bývalými mám nadstandardně korektní až kamarádské vztahy (tímto srdečně zdravím Jiříka do jeho nového domečku za Prahou, Kubíka č.1 s přáním, ať mu to stále dobře kope a Adama, který do toho brzy praští, tak hodně štěstí a lásky. Všem! ;). Věřím, že podobný vztah bude brzy nastolen i s tím, se kterým jsem ušla nejdelší a nejdůležitější kus své cesty. Přece jen jsme byli hlavně nejlepšími přáteli. A myslím, že už i druhá strana začíná pomalu chápat, jak složité a těžké to pro mne je a jak vstřícná a statečná jsem. 🙂 Upouští od fází mlčení, menších naschválů či letmých výhrůžek a chápe, že má upřímnost a otevřenost není žádným nekalým úmyslem, nýbrž osobní psychohygienou, na které teď musím sakra makat. 🙂
Važte si proto svých Ex, ať už se mezi vámi stalo cokoliv, je to důležitý krok k tomu, abyste nalezli skutečné osobní štěstí a vyrovnání. To ostatní už přijde samo…
V této souvislosti musím uvést překrásný citát od mého milovaného Freddieho Mercuryho, který se takto vyjádřil o rozchodu s Jane Austinovou (která nutno podotknout zůstala jeho celoživotní kamarádkou a držela mu ruku až do jeho posledního vydechnutí):
Rozešli jsme se v slzách, přesto se mezi námi vytvořilo silné pouto, které nám nikdo nikdy nevezme.
Vaše milující / přející P.
