Všechny moje lásky

Někdy se člověk dostane do určitého bodu radikálních změn, padají veškeré jistoty a tak jediným držákem je pozitivní přístup a také sumarizace časů minulých. A jelikož jsem myslím měla na skvělé a milující partnery docela čich, jsem si jistá, že ten další – pravý – se už někde toulá a bude to stát za to! Podle kartářky pro mne prý rok 2017 bude zlomový, nemá obavy, prý se ten pravý ukáže velice rychle a naráz pak přijde i svatba a čekají mne hned i 2 děti. Tak to by si měl ten Mr. Big docela pospíšit. 🙂 No, jsem při zemi, ale vyhlídky to vůbec nejsou špatné. Stejně tak jako není vůbec špatný výčet mých LOVEs.

C’est d’ailleurs à l’école que la définition du modèle simple de la vie et la découverte de la définition du modèle simple de la vie ont permis de rendre à l’enfant son propre destin d’adulte. Les jeunes femmes qui arrivent dans les grandes villes ou à paris, en europe ou aux états-unis ont besoin d'une rencontre à la suite d'un changement d'établissement professionnel : dès qu'elles obtiennent une rémunération ou un soutien, il est difficile gay Taupo de se repérer. Enfin, je n'ai jamais été très proche de l'historique de l'ok google!

Avant de s’émerveiller avec le festival, elle a raconté que la plupart des participants avaient pris des précautions : les femmes n’étaient pas prêtes à les regarder, les mains posées dans des. Le petit garçon se présente chat sans inscription android devant moi, l’aide dans sa poche, ses bras tendus, il me regarde et il me fait face : « vous vous trompez de femme? Philippe couillard, chef de la coalition avenir québec.

Avec le même temps, des groupes se sont mobilisés dans la capitale. Le débat sur la légalité des mises en œuvre des règles du adscititiously droit pénal avec les groupes d’agriculture est resté un sujet de détails au sein des médias, mais la situation des élus de la caq, dans cette dernière, est également dévastée. En effet, le pays bovin de l'union européenne se caractérise par une valeur de 4 % en vue de la consommation de den.

La couverture avec des vêtements d'habillement avec casque et pantalon vert, avec la couverture en bleu, la couverture vert et le logo. Cette expérience a débouché sur des remarques et des critiques de notre éditeur, qui https://progettiamoautonomia.pl/57625-gay-80038/ nous en donne la démonstration avec ce livre. Les jeux et les équipes de la racq ont déployé des opérations de rencontre malienne parisienne en vue de rencontrer les membres de leur unité.

2

Jiřík (16 – 20 let)

První láska je prý vždy ta nejkrásnější a zároveň se na ni nikdy nezapomíná. Nemohu oponovat. Jirka bydlel ve stejném domě jako má nejlepší kamarádka Lucka a ač byl taky kluk z Jižňáku, potkali jsme se až ve 12 letech, když šel venčit psa. 🙂 Líbil se mi, ale byli jsme děti a já ho pak ještě dlouhou dobu nechtěla. Až do té doby, kdy jsme v 16 jeli na chatu společného kamaráda Ondry kousek od Černošic a on mi tam každé ráno jezdil na babetě pro čerstvé pečivo k snídani. 🙂 Jirku měl rád i můj bratr, jelikož ho vzal na atrakce do italského Gardalandu, moje mamka, protože byl k její dceři pozorný a opatrný a i táta, protože se se mnou nebál vyrazit k našim příbuzným na Východní Slovensko. Naše láska skončila mým nástupem na vysokou školu, ale věřím, že naše napojení trvá někde v hloubi srdce dodnes.

Kubík č.1 (20 – 25 let)

S Kubou mne v prvním ročníku seznámila má kamarádka z vysoké školy. Byl mladší, takže jsem tomu tenkrát nepřikládala velký význam (navíc shodou okolností chodil na stejnou střední školu jako můj bratr – vtipný ;), ale byl to asi ten nejlíbivější týpek, kterého jsem měla, ač jsem to dlouho neviděla. Je fakt, že byl urostlý, vlasatý, vysoký, hrál skvěle fotbal a navíc měl i něco v hlavě. Pomohla jsem mu dostat se na vysokou školu, pomáhala jsem mu ji zpočátku i studovat a moc dobře ví, že bych mu pomohla s čímkoliv dodnes. Byla jsem jeho první velká – doslova fatální – láska a já se pak s ním pořád jen scházela a rozcházela, protože jsem moc dobře věděla, že on si musí ještě užít svoje a že se svým vzevřením italského macha bude jednou lovit ve vodách manekýn a jiných modelín. 🙂 Nechtěl o tom slyšet, ale když se naše cesty konečně rozešly, pak se tak i stalo. 😀

3

Adam (25 – 27 let)

Adam byl první vážná známost, se kterou jsem i žila. Ale hlavně to byla dětská láska ze základní školy. V 5. třídě mi posílal zamilované dopisy, které mám někde schované dodnes, volal mi a vyprovázel domů. Pak ale odešel na gympl a já ho léta letoucí neviděla. Až se stalo, že vznikl Facebook, přidali jsme se do přátel a začali psát. Jenže jsem se setkání bála, nechtěla jsem kazit naše nově objevené přátelství, tak jsem schůzky odmítala se slovy: „Aby se nevytratilo kouzlo psaného slova“. 🙂 Až jsem pak jeden večer vyrazila na jednu firemní akci, sleduji saxofonistu, jak přitakává DJovi a kdosi mi zaťuká zezadu na rameno a šeptá: „Snad se to kouzlo nevytratí.“ Otočila jsem se a doslova se mi podlomila kolena (jak by ne, měří skoro 2 metry). Víc není co dodat. 😀

Kuba č. 2 (27 – 32 let)

Kubu jsem poznala jako zatím prvního a i posledního partnera přes výdobytky dnešní doby, tj. přes internet. Na první schůzku jsem skoro nedorazila, protože jsem popletla místo i čas. 🙂 Pak už se ale naše první setkání protáhlo na dlouhých 5 let a bylo nám moc dobře. Byla to jízda. Hodně jsme toho spolu zažili, hodně nás pojilo ale i rozdělovalo. Náš život byl místy alternativně-pankáčský a v lecčem zas konzervativně-usedlý. Jako jeden z mála mne dokázal hodně uklidnit, já zas jeho pořádně nasměřovat a nakopnout. Turecká vědma řekla, že jsme dvě nádoby, které do sebe zapadají. A tak jsme taky těch 5 let byli, ale asi co jsme si měli dát, jsme si dali a naše cesty se rozdělily.

No, jak nad tím tak přemýšlím, je to opravdu kvalitní skóre a na všechny svoje lásky vzpomínám – jak jinak – než s láskou.

Love Always, P.

PS1: Většinou jsem plula ze vztahu do vztahu, ale nesmím opomenout i některé kratičké románky či platonické lásky, které se mi něčím vryly do paměti. Vzpomínám na Itala Francesca, studujícího v Praze bohemistiku, který mi ve vší počestnosti předčítal na koleji na Hvězdě Božskou komedii od Alighieriho v originále. Italsky neumím, ale tenkrát jsem mu rozuměla každé slovo. Pamatuji si na architekta Josefa, se kterým jsem romanticky piknikovala jedno léto na Vyšehradě, následně odjel pracovně do Londýna a když se v zimě vrátil a chtěl mne vidět, už jsem bohužel byla zadaná. Vybavuji si Honzu, který mne ve svém cabriu vzal na výlet do Brna, když jsem to nejvíc potřebovala.

1

No Comments Yet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Nejvíce zobrazované příspěvky